FaQ

Nejčastější dotazy

Povodňová prohlídka je činnost, při které se zjišťuje, zda na vodních tocích, vodních dílech a v záplavových územích, popřípadě na objektech nebo zařízeních ležících v těchto územích nejsou závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně nebo její škodlivé následky.
Ano je. Dle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) se povodňové prohlídky organizují a provádějí povodňové orgány podle povodňových plánů, a to nejméně jednou ročně.
Díky včasně provedené povodňové prohlídce jsou objeveny závady a možná rizika, která mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů při povodních. Zároveň slouží povodňová prohlídka jako podklad správcům vodních toků.
Ano, povodňové orgány mohou na základě povodňové prohlídky vyzvat vlastníky pozemků, staveb a zařízení v záplavovém území k odstranění předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku. Pokud tito vlastníci výzvy ve stanovené lhůtě neuposlechnou, uloží takovou povinnost rozhodnutím.
Mezi nejčastěji zjištěné závady a nedostatky patří zanesená koryta vodních toků, poškozené břehové opevnění a degradace břehů. Dále poškozené lávky a mosty, odplavitelný materiál v záplavovém území vodních toků, poškozené zařízení na vodních nádržích apod.
Ano, díky zpracovanému zápisu budete mít podklad, který přesně dokumentuje aktuální stav vodních toků a může sloužit při budoucích jednáních např. o vyčištění koryta, sanaci břehové eroze apod.
Mezi účastníky patří předseda povodňové komise obce, zástupci správců vodních toků a zástupci příslušného vodoprávního úřadu.
Samotné terénní šetření zabere jeden až dva dny času v závislosti na rozsahu. Povodňová prohlídka s účastníky poté několik hodin. Zpracování finálního zápisu trvá cca tři týdny.